Jižní Morava | srpen 2020

Jižní Morava, krásná zem osázená vinohradem

Tak jako se každý rok snažíme alespoň jedenkrát navštívit Itálii a v zimě alespoň jedenkrát vystoupat na některý z českých vrcholků, usilujeme o to, abychom se každý rok na sklonku léta a začátku podzimu podívali do malebného Jihomoravského kraje a mohli se tak utvrdit v přesvědčení, že jižní Morava je skutečně nádherná. Loni jsme cestu nestihli, proto jsme se na ni letos těšili více než obvykle.

Poprvé na Moravě s koly

Ačkoli se to zdá málo pravděpodobné, vězte, že letos to bylo poprvé, co jsme na jižní Moravu zavítali spolu s jízdními koly. A taky poprvé, kdy jsme nejeli jenom ve dvou. Souhlasili jsme totiž se štědrým pozváním trávit dovolenou společně s Jolanou a Milanem, Markovými rodiči.Jolana a Milan Pištělákovi

Jak je asi pochopitelné, celá dovolená měla najednou zcela jiný charakter. Již po prvních pár minutách například bylo jasné, že nezvyklá povaha cesty pro nás bude mít výhody. Ptáte se, co například? Tak třeba ubytování. S Markem bychom pravděpodobně sáhli po soukromém apartmánku, nicméně rodiče vybrali ubytování v rodinném penzionu Kovács v Novosedlech. No a možnost neomezeného využívání tamního bazénu a přítomnost řopíku přímo na zahradě penzionu rozhodně stála za to.

Bezesporu další výhodou společné dovolené, byla společná jízda na kolech. Pištělákovi starší totiž volili cesty spíše kratší, po rovince a s více než dostatečným počtem občerstvovacích zastávek během jízdy. A to nám vyhovovalo. Tedy hlavně mně.

Nádherný Mikulov, opět jinak

Zámek MikulovJižní Morava, to je určitě víno, kolo a návštěva zámků. Protože jsme se během naší 4 denní dovolené davům turistů spíše chtěli vyhnout, tentokrát jsme nenavštívili proslulý Lednicko – Valtický areál, nýbrž jsme se uchýlili do Mikulova. Pravda, davům jsme se stejně nevyhli, ale s nadějí alespoň doufáme, že jsme jejich rozměry naším rozhodnutím značně změnšily.

Mikulov je nádherný, hotová perla, a jižní Morava je na něj zákonitě pyšná. Uprostřed starého mětečka s červenými střechami si lebedí krásný barokní zámek. Kolem dokola historického centra se rozprostírají vápencové kopce, z jejichž vrcholků mají turisté na Mikulov nezapomenutelně krásné výhledy. My se tentokrát vydali jak na Svatý kopeček, tak na Kozí hrádek.

Protože nikdo z nás nebyl v Mikulově poprvé, rozhodli jsme se vynechat prohlídku zámeckých interiérů. Místo toho jsme si prošli zahrady a navštívili nedaleké Turoldské jeskyně. Ty nás, popravdě, trochu zklamaly, ale i tak nám poskytly příjemně chladný úkryt před horkým tropickým dnem.

Nedobytná vesnice, tak blízko hranic

No, nebyli bychom pořádní cestovatelé, kdybychom alespoň nahlas nevyslovili naši touhu zamířit za hranice. To jsme samoržejmě udělali ještě před samotným odjezdem na jižní Moravu. A tak, když jsme měli možnost po cyklostezce pokračovat do Rakous, šlápli jsme s Markem do pedálů a vydali se na výpravu do rakouské vesnice Alt-Prerau, abychom se pokochali pohledem na tamní zámek.

Jakmile jsme ale zkusili do vesnice dorazit třemi různými cestami, došlo nám, že fotografie zámku z Alt-Prerau zkrátka nebude v našem fotoalbu. Celý Starý Přerov je totiž obehnán závorami, zákazy vstupu a u asfaltové silnice také kamerami. Smutně jsme tak nakonec opět šlápli do pedálů, abychom se vrátili zpět do naší rodné vlasti a kochali se krásami Nového Přerova.

Jižní Morava, příští rok opět znova

Burčák byl lahodný, jízda na kole osvěžující a posilující a dny v kraji jihomoravském byly zkrátka a opět zase skvělé. Proto je nám již nyní jasné, že příští rok se budeme snažit jižní Moravu zase navštívit.

 


 

Fotogalerie

Napište první komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.