Yogyakarta | duben 2018

Na skok do města Yogyakarta

V dubnu 2018 jsme se s Markem vypravili na pár dní do města Yogyakarta (střední Jáva). Odskočili jsme tam na chvíli z vedlejšího Bali (více info zde a zde) a strávili jsme v Yogje, jak se městu zkráceně říká, několik velmi tropických dní.

Hned na první pohled byla Jáva, respektive Yogyakarta a její okolí, diametrálně odlišná od svého východního souseda Bali. Zatímco Bali na vás dýchne tropickou zelení, vůní aromatických vonných tyčinek a zajímavými exotickými chrámy, Yogyakarta na vás vyplivne prach, chudobu, neskutečné vedro a islám. Všudepřítomné ženy zahalené v čádorech, hluk, neskutečné sucho a vedro k padnutí.

Pozor, Yogyakarta má své šmejdy

Kdo jste kdy byl v Yogje, dáte mi za pravdu: Yogyakarta je plná podvodníků a kreativních šejdířů a nepoctivců, jejichž jediným zájmem je nic netušící turisty zlákat ke koupi předražených a mnohdy i falešných uměleckých děl. Jakto?

Yogyakarta je totiž městem batiky. Teď si prosím nepředstavujte táborové tričko s bílými kruhy od provázků, ale skutečná nádherná díla umělců na plátnech. Batice se v Yogyakartě věnují tisíce umělců a její správné techniky se vyučují i na uměleckých školách. Samotná díla jsou mnohdy skvostná a oku lahodící. Navíc, lehce vodou stíratelná, jednoduše se dají vyžehlit a co je na ní skutečně unikátní – obraz je stejně krásný z obou stran látky. Sami si tak můžete zvolit, která strana se vám líbí více. Kromě těchto nádherných ručně malovaných batik pak samozřejmě ve městě narazíte na miliony továrních neoriginálních (značně levnějších) výrobků – košile, sarongy, pánské pokrývky hlavy, kalhoty, sukně, čádory,…

Zpět ale k těm podvodníkům, co hrozného turistům dělají? 

• Nejprve vás nesměle osloví na ulici a začnou se s vámi bavit – odkud jste, kam cestujete, proč Yogyakarta, jestli jste byli na Bali.
• Následně pokračuje náhodné zjištění, že máte něco společného – známý se oženil s Češkou, byl na studiích v Praze, strýc se odstěhoval nejprve do Německa a pak do Havlíčkova Brodu.
• Předchozí tvrzení samozřejmě doplní několika českými frázemi a vyjmenováním několika malých českých měst – no koho by napadlo, že nějaký cápek na Jávě bude znát Šumperk?
• Takže turista uvěří. Následuje pozvání na putovní výstavu umění, která zrovna končí a zítra bude putovat do Jakarty.
• Proč nevidět výstavu umění? A co na tom, že je ve třetím patře obchodu s botami? Vždyť město je tak chaotické a vůbec nepodobné Evropě, že toto nikdo nezpochybňuje.
• Na stěnách visí skutečně krásné obrazy, jeden hezčí než druhý. Zkušený výtvarník staršího věku (aby působil důveryhodně) vám nabídne podrobné popsání výrobního procesu. Své povídání doplní o šálek horkého čaje (venku je 40°C) a nároznou ukázku toho, že opravdová batika je vodě ´odolná. Před vašimi zraky přetírá mokrou houbou hotový obraz.
• Jakmile je představení u konce, přijde čas na to, aby si turisté zakoupili některé z děl a podpořili tak studenty vysoké umelecké školy (autory vystavovaných obrazů) v začátcích jejich kariéry.
• Po krátkém neúspěšném smlouvání nakonec turisté zakoupí některý z obrazů a ještě do sešitu zapíší svou emailovou adresu za účelem zaslání elektronických informací o autorovi a díle.
• Uvědomění, že jste si pravděpodobně zakoupili levný šunt za obří sumu peněz, na vás dopadne až večer na pokoji, kdy si celí znavení rekapitulujete sé první dojmy z Yogyakarty.

Výše uvedený scénář je pouze jeden z mnoha, které vás na ulicích města Yogyakarta můžou potkat. Pokud by vás zajímalo něco více o podvodných taktikách místních šejdířů, zadejte si do vyhledávače něco jako „scam batik Yogykarta“. Určitě se nebudete nudit.

Ačkoli vás napálili a obrali o stovky či tisíce, nakonec z toho vlastně máte radost. Máte totiž na památku batikované plátýnko a zážitek, na který jistě nikdy nezapomenete. 

Kraton a ulice Malioboro

Samotné město neoplývá krásou. Nehledejte v něm starobylé památky a honosné paláce. Co ale určitě stojí za návštěvu, je světoznámá ulice Malioboro. Kilometr dlouhý bulvár vprostřed města směřující ze severu na jih je totiž neskutečný. Přeplněný lidmi, hlasy, vůněmi, obchody a barvami. Přímo na Malioboro, ale i v nejbližším okolí ulice, narazíte na tržiště, kde jde zakoupit naprosto cokoli. Divoká změť jídla, oblečení, materiálů, starého nábytku, šroubků, živých slepic, čínských plastových krámů, dioprických brýlí, kabelek,… V porovnání s nedalekým turistickým Bali, je Yogykarta a vše, co se na Malioboro dá zakoupit, extrémně levná.

Kromě ulice Malioboro je třeba v Yogyakartě ještě navštívit Kraton – sultánův palác. Navzdory svému honosnému názvu a poměrně hojné turistické návštěvnosti, je třeba podotknout, že samotný palác už zkrátka vzal za své. Doby, kdy sultán prosperoval a celý komplex byl plný rodin služebných a poddaných, jsou už minulostí. Palác tak chátrá a chřadne. Ano, celý areál paláce se odpoledne veřejnosti zavírá a poněvadž je poměrně velký, trvá dost dlouho, než se obejde. Ale tím to končí.

Ptáte se, proč tedy jet do Yogyakarty? Protože…:

Chrámy Borobudur a Prambanan

Yogykarta bývá nejčastěji navštěvována turisty ze všech koutů světa právě díky tomu, že nedaleko ní stojí budhistický chrám Borobudur. Kdo o něm neslyšel, určitě alespoň jednou viděl jeho fotografii. Jeden z nejslavnějších chrámových komplexů světa je vskutku ikonický.

Přesná doba výstavby se nezná, nicméně se odhaduje přibližně na rok 800 n.l.. Ostatně, neví se toho víc. Proč byl postaven, k jakému účelu měl komplex sloužit, z jakého důvodu byl vystavěn právě na tomhle místě, kdo ho stavěl atd. Jisté ovšem je, že v 15. století, v období, kdy se na Jávě velice silně rozšířil islám, bylo místo opuštěno a chrámový komplex pohltil čas, sopečný prach a hustá džungle. Borobudur byl znovuobjeven v 19. století a zasloužili se o to Britové a Holanďané, kteří Jávu kolonizovali. Od roku 1973 se chrám začal rekonstruovat a v roce 1991 byla stavba přijata mezi památky světového dědictví UNESCO. Nepřekvapí vás proto, že vstupné do chrámu dosahuje nebeských výšin a chodníčky vedoucí k hlavním stúpám jsou doslova zasypány stovkami turistů. Vyfotit fotografii památky bez lidí je téměř nemožné.

Běloch je atrakce

Fascinujícím jevem je, že pro mnoho místních návštěvníků (školní výlety, rodinné výpravy) jste pak vy, běloši, mnohem větší atrakcí, než je samotná budhistická památka. Pokud se na Borobudur vydáte, vězte, že na vás všichni budou hledět. Někteří si na vás budou ukazovat prstem a loktem budou šťouchat do kamarádů, aby ani oni náhodou nepropásli tu bílou atrakci se světlými vlasy. Mnoho z nich nakonec neodolá zvědavosti a požádá vás o fotografii. Jakmile ale souhlasíte s jednou fotkou, najednou se kolem vás vyrojí 20 dalších, kteří mají zájem o vaši fotografii, případně o fotku přímo s vámi. Zkrátka, stanete se široko daleko největší atrakcí.

Prambanan lepší než Borobudur

Hinduistický chrám Prambanan, další z klenotů na seznamu světového dědictví UNESCO, nás s Markem doslova ohromil. Za srdce a duši nás chytil mnohem víc, než častěji navštěvovaný Borobudur. Tisíce kamenných věží, romantická dojemná pověst o jeho stavbě, tragičnost a nevyčíslitelné škody po zemětřesení. Nádherný Prambanan, nejen, že je centru města blíž a tím pádem je lépe dostupný, je ale i mnohem méně navštěvovaný než světoznámý Borobudur. Prohlídku obřího komplexu vám tak nekazí davy turistů s fotoaparáty a prodejci suvenýrů a všelijakých jiných cetek. Za nás dva zkrátka jednoznačně mnohem větší zážitek!

V Yogyakartě zkuste cavetubing nebo hada

Jakmile jste navštívili oba chrámové komplexy, vyfotili si sultánův palác a prošli se po Malioboro, zkuste některou z netradičních atrakcí. Třeba cavetubing! My ho vyzkoušeli v jeskyni Pindul a bylo to báječné!

Co to je cavetubing? Aktivita v přírodě, kdy se, zaklíněni do obří nafouklé pneumatiky, necháváte unášet proudem vody jeskyní. Při tom vám průvodce podává výklad o jeskyni a sem a tam ukazuje místa, odkud si můžete skočit do vody.

My byli zkoušet cavetubing v dubnu, čili těsně po období dešťů, proto byla voda docela kalná a bahnitá. Rozhodně to ale byl dobrý tah, neboť návštěvníků nebylo mnoho a my si tak mohli aktivitu naplno užít. Jediným trochu mínusovým bodem byl fakt, že vůbec nikdo kolem nemluvil anglicky, takže i prohlídka jeskyně s průvodcem byla v indonéštině. Se smíchem ale musíme uznat, že to mělo i své výhody. Nemuseli jsme poslouchat únavné vysvětlování rozdílů mezi stalagmity a stalaktity. Průvodce se na nás navíc celou dobu zuřivě usmíval a kdykoli jeskyní prolétal netopýr, říkal velmi nahlas: „Batman“. Zároveň mi po celou dobu plavby poléval má spálená ramena chladnou vodou. (Ano, bylo by mi milejší, kdy mu nebylo asi 70 a nechybělo mu 5 zubů.)

Celkově byl cavetubing velmi zábavný. Kdybyste měli zájem o více podrobnějších informací, tady jsou.

Kobra a krajta

Pokud zrovna neholdujete plavání nebo jeskyním, zkuste jinou z jávských výzev. Ochutnejte hada. Vařenou kobru a krajtu podávají například v podniku Mi casa es tu casa.